Severozápadní Argentina je jednou z nejpestřejších a nejrozmanitějších oblastí země, kde se setkává fascinující historie, bohaté kulturní dědictví a velkolepé přírodní scenérie. Region, zahrnující provincie Salta, Jujuy a Tucumán, je místem, kde se mísí pozůstatky dávných civilizací, španělská koloniální architektura, dramatická horská krajina a autentická místní kuchyně. Zdejší města a obce jako Salta, Cafayate, Cachi, Purmamarca, San Antonio de los Cobres a Humahuaca jsou okny do minulosti i současnosti tohoto fascinujícího regionu.
Civilizace před příchodem Evropanů
Historie severozápadní Argentiny sahá tisíce let do minulosti, kdy tuto oblast obývaly starověké civilizace. Jednou z nejvýznamnějších byla Cultura de la Aguada (500–900 n. l.), která zanechala bohatou sbírku artefaktů, zejména keramiky, a její vliv lze pozorovat v oblasti Catamarca. Později, v 15. století, došlo k expanzi Incké říše, která dobyla severozápadní Argentinu a integrovala ji do svého impéria jako součást provincie Collasuyu.
Inkové zavedli sofistikované zavlažovací systémy, terasové zemědělství a obchodní cesty, které spojovaly andské kmeny s dalšími částmi jejich říše. Jedním z klíčových uzlů této sítě bylo údolí Quebrada de Humahuaca, které se stalo obchodní a kulturní křižovatkou. Kultura a víra Inků, včetně uctívání Pachamamy (Matky Země), stále přežívá v místních komunitách, zejména v oblastech jako Purmamarca a Humahuaca.
Španělská nadvláda a misie
Příchod Španělů v 16. století dramaticky změnil tvář regionu. V roce 1582 založil španělský dobyvatel Hernando de Lerma město Salta, které se stalo důležitým obchodním centrem v koloniální éře. Španělská nadvláda přinesla nové zemědělské techniky, dobytek a plodiny, ale také vytvořila koloniální struktury, které začaly dominovat místní krajině.
Španělští misionáři se zaměřovali na obracení původního obyvatelstva na křesťanství, často prostřednictvím tzv. redukcí – společenství, kde byli domorodci podrobeni evangelizaci a novému společenskému řádu. Ačkoli se mnoho místních kmenů vzepřelo španělské nadvládě, koloniální režim v regionu přetrval několik staletí.
Významné památky z tohoto období zahrnují katedrálu v Saltě a kostel sv. Františka, které jsou skvostnými příklady španělské barokní architektury. Dnes slouží jako symboly spojení španělské a místní kultury, která se v regionu prolíná dodnes.
Boj za nezávislost
Severozápadní Argentina sehrála významnou roli v boji za nezávislost na španělské nadvládě v 19. století. Tento region se stal důležitým bojištěm během války za nezávislost Argentiny, která začala v roce 1810. Martín Miguel de Güemes, generál ze Salty, vedl úspěšné partyzánské války proti španělským silám a stal se jedním z hrdinů revoluce. Güemesův odpor byl klíčový pro zachování kontroly nad regionem a umožnil hlavnímu argentinskému vojsku pokračovat v bojích na jiných frontách.
Nezávislost Argentiny byla vyhlášena v roce 1816, ale boje v severozápadním regionu pokračovaly ještě několik let. Místní obyvatelé, z nichž mnozí byli potomky původních obyvatel, bojovali s odhodláním proti španělským jednotkám, které se snažily obnovit svou nadvládu.
Moderní dějiny: 20. století a současnost
Po získání nezávislosti prošla severozápadní Argentina obdobím modernizace, zejména v oblasti zemědělství a těžby. Ve městech jako San Antonio de los Cobres se těžba kovů, zejména mědi a cínu, stala důležitou součástí místní ekonomiky. Kromě toho se rozvíjelo i vinařství, zejména v oblasti Cafayate, kde se daří odrůdě Torrontés.
Navzdory industrializaci zůstává severozápadní Argentina převážně zemědělským regionem, který si zachovává silné vazby na své andské kořeny. Místní obyvatelé dodržují starobylé zvyky a tradiční rituály, což z regionu činí kulturní pokladnici. Každoroční oslavy, jako je Fiesta de la Pachamama, stále uctívají Matku Zemi a připomínají dědictví předkolumbovských civilizací.
Která místa rozhodně nevynechat?
Město Salta je centrem provincie a často bývá nazýváno "Salta la Linda" (Salta krásná) díky své bohaté koloniální architektuře a kulturnímu dědictví. Salta byla založena v roce 1582 a její ulice dodnes oplývají atmosférou španělské koloniální éry. Mezi nejvýznamnější památky patří růžová katedrála v Saltě a impozantní kostel sv. Františka, které jsou doklady koloniálního bohatství. Muzeum MAAM (Muzeum vysokohorských archeologií) uchovává neocenitelný poklad – mumifikované ostatky dětí Inků, které byly nalezeny na vrcholu sopky Llullaillaco. Tyto děti byly obětovány bohům během inckých rituálů a jejich nález poskytuje vzácný vhled do incké kultury a víry.
Jednou z největších atrakcí v regionu je Tren a las Nubes (Vlak do nebes). Tento železniční zážitek vás vezme na jízdu do výšky více než 4 200 metrů nad mořem, čímž se řadí mezi nejvýše položené železniční tratě na světě. Cesta nabízí neuvěřitelné výhledy na andské vrcholy a hluboké kaňony. Železnice byla původně postavena v roce 1948, aby spojovala Saltu s těžařskými oblastmi a sloužila jako zásadní spoj pro rozvoj místního průmyslu.
Cafayate, které se nachází v srdci vinařské oblasti, je známé pro svou výrobu vína, zejména odrůdy Torrontés, která zde díky jedinečnému klimatu dosahuje mimořádné kvality. Kromě vinařství je Cafayate proslulé také úchvatnou přírodní scenérií údolí Quebrada de las Conchas, kde se nacházejí impozantní skalní formace, jako Garganta del Diablo a El Anfiteatro.
Historie vinařství v oblasti sahá do 19. století, kdy sem přicházeli španělští a italští imigranti, kteří přinesli své zkušenosti s výrobou vína. Dnes je Cafayate jedním z nejlepších vinařských regionů v Argentině a je ideálním místem pro milovníky vína i přírody.
Vysoko v pohoří Valles Calchaquíes leží městečko Cachi, které si dodnes zachovalo své koloniální kouzlo. Jeho bílé domy, kamenné ulice a klidná atmosféra lákají návštěvníky, kteří hledají únik do hor a kontakt s tradičním způsobem života. Muzeum archeologie v Cachí nabízí náhled do dávné historie regionu, včetně exponátů z období před příchodem Inků.
Jedním z nejikoničtějších míst severozápadní Argentiny je Purmamarca, malá obec ležící na úpatí slavné Cerro de los Siete Colores (Hora sedmi barev). Tato přírodní formace se skládá z vrstev sedimentárních hornin, které vytvářejí ohromující barevné spektrum, od červené přes žlutou až po zelenou.
Purmamarca je nejen výchozím bodem pro výlety do okolní krajiny, ale také místem, kde můžete zažít autentickou andskou kulturu. Každodenní trhy nabízejí místní řemesla, jako jsou tkané textilie a keramika, a místní obyvatelé dodržují staré zvyky a slavnosti.
Město San Antonio de los Cobres je jedním z nejvýše položených měst v Argentině a zároveň centrem těžby kovů, která je hlavním hospodářským odvětvím v této části And. Nedaleko se nachází rozlehlá solná pláň Salar Grande, která připomíná nehostinnou, ale úchvatnou pouštní krajinu. Oblast je nejen turisticky atraktivní, ale má také důležitou roli v těžbě soli a dalších nerostných surovin.
Historické město Humahuaca leží v srdci údolí Quebrada de Humahuaca, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO díky své archeologické, kulturní a historické hodnotě. Humahuaca byla po staletí důležitým obchodním centrem a křižovatkou obchodních cest mezi Andami a nížinami.
Město si dodnes uchovalo svou tradiční atmosféru, s úzkými uličkami a starými adobe domy. Dominantou města je monument nezávislosti, který připomíná boj místních obyvatel za svobodu během války za nezávislost. Humahuaca je také místem konání významných kulturních událostí a slavností, včetně karnevalu a oslav na počest Pachamamy.
Gastronomie severozápadní Argentiny
Jídlo v této části Argentiny je silně ovlivněno andskou kuchyní, která se zaměřuje na jednoduché, ale chutné suroviny. Mezi nejtradičnější pokrmy patří:Locro – hustá polévka z kukuřice, fazolí a různých druhů masa, často podávaná během národních oslav.
Empanadas – plněné taštičky s různými náplněmi, jako je hovězí maso, kuře, sýr nebo zelenina. Severozápadní varianta je typická svou menší velikostí a intenzivnější chutí.
Tamales – kukuřičné listy plněné kukuřičnou kaší a masem, které jsou vařené v páře.
Kromě jídla je region známý i svým vínem, zejména bílou odrůdou Torrontés, která se pěstuje především v oblasti Cafayate.
