NP Torres del Paine

Národní park Torres del Paine, nacházející se v chilské Patagonii, je jedním z nejúchvatnějších přírodních klenotů na světě. Tento park, rozkládající se na ploše téměř 2 400 km², je známý svými dramatickými horskými vrcholy, třpytivými jezery, rozsáhlými pampami a ohromujícími ledovci. Je to místo, kde se setkává fascinující geologie, bohatá fauna a flóra, a kde návštěvníci mohou prozkoumat jedinečné přírodní úkazy.

Geologie

Krajina parku Torres del Paine je výsledkem milionů let geologických procesů, včetně sopečné činnosti, eroze a působení ledovců. Nejvýraznějším geologickým prvkem jsou ikonické Věže Paine – tři žulové vrcholy, které se tyčí do výšky přes 2 800 metrů. Tyto věže, pojmenované jako Torre Sur, Torre Central a Torre Norte, vznikly intruzí magmatu do sedimentárních vrstev před více než 12 miliony let. Eroze, způsobená větrem a ledovci, následně odkryla jejich majestátní žulová jádra.

Další fascinující geologickou vlastností parku je přítomnost ledovcových morén a masivních ledovců, jako je ledovec Grey, který je součástí Jižního patagonského ledovcového pole, třetího největšího na světě. Ledovec Grey se neustále mění, uvolňuje kusy ledu do jezera Grey a vytváří tak nádherný kontrast k tyrkysovým vodám jezera.

Fauna: Rozmanitost v drsné krajině

Navzdory extrémním klimatickým podmínkám je Torres del Paine domovem široké škály živočichů. Park obývá více než 25 druhů savců a 120 druhů ptáků, což svědčí o jeho bohatém ekosystému.

Jedním z nejznámějších zvířat, která zde lze spatřit, je guanako (Lama guanicoe), příbuzný lamy, který se pase na rozlehlých pampách parku. Guanaka jsou základním prvkem potravního řetězce, neboť jsou hlavní kořistí pro zdejšího vrcholového predátora, pumu (Puma concolor), kterou je však velmi obtížné zahlédnout kvůli její plaché povaze. Dalším častým zvířetem je lišky patagonské (Lycalopex griseus), které se často objevují v okolí turistických kempů.

Pro milovníky ptactva je park Torres del Paine skutečným rájem. Patří sem například impozantní kondor andský (Vultur gryphus), jehož rozpětí křídel může dosahovat až 3,3 metru, či elegantní plameňák chilský (Phoenicopterus chilensis), který je často viděn u mělkých lagun a jezer.

Flóra: Od pamp po horské louky

Flóra Torres del Paine se mění podle nadmořské výšky a podnebí, od suchých pamp po husté lesy a horské louky. Nížiny parku pokrývají pampy, travnaté oblasti, kde dominují suché trávy, jako je Festuca gracillima a Stipa, které jsou hlavním zdrojem potravy pro guanaka.

V údolích a podél řek se nacházejí husté lesy, tvořené notofágy (Nothofagus), stromy příbuznými bukům. Mezi dominantní druhy patří lenga (Nothofagus pumilio) a ñire (Nothofagus antarctica), které poskytují útočiště mnoha druhům ptáků a menších savců. Výše v horách jsou pak horské louky a polštářovité byliny, jako je azorella (Azorella trifurcata), které odolávají drsným podmínkám silných větrů a nízkých teplot.

Zajímavá místa v parku

Valle del Francés (Francouzské údolí) je jedno z nejkrásnějších míst v Torres del Paine, s dramatickými výhledy na vrcholy pohoří Cuernos del Paine a na okolní ledovce. Údolí leží uprostřed parku a poskytuje turistům úžasnou scenérii s rozeklanými skalami a strmými útesy, které obklopují říčku Francés. Z údolí lze také pozorovat sesuvy ledovce na strmých stěnách hor, což je nezapomenutelný zážitek pro každého návštěvníka.

Ledovec Grey je dalším místem, které si turisté nemohou nechat ujít. Ledovec, který se táhne až k jezeru Grey, je přístupný pěšky, lodí nebo kajakem. Na hladině jezera Grey plují obrovské ledovcové kry, což vytváří nádhernou a klidnou scenérii. Návštěvníci mohou vyrazit na vyhlídkovou plavbu, která je zavede až k impozantní stěně ledovce. Mnozí turisté využívají i možnosti ledovcových treků, při kterých se mohou projít po samotném ledovci s průvodci.

Lago Pehoé je jedno z nejkrásnějších jezer v parku, známé pro svou tyrkysovou vodu a malebné výhledy na okolní hory, včetně masivu Cuernos del Paine. Jezero je oblíbenou destinací pro fotografy a ideálním místem pro relaxaci a pikniky po náročných túrách.

Lago Nordenskjöld, pojmenované po švédském průzkumníkovi Otto Nordenskjöldovi, je dalším ze skvostů Torres del Paine. Leží pod horami Cuernos del Paine a nabízí ohromující kontrast mezi modrou vodou jezera a šedými skalami okolních vrcholků. Cesta kolem jezera je součástí slavného W treku.

Salto Grande, mohutný vodopád, který spojuje jezero Nordenskjöld s jezerem Pehoé, je dalším úchvatným místem v parku. Vodopád je obklopen pampou a nabízí krásné výhledy na hory v pozadí, což z něj činí skvělé místo pro krátkou procházku nebo zastávku na cestě po parku.

Turistické trasy a aktivity

Torres del Paine je proslulý svými turistickými trasami, které patří mezi nejlepší na světě. Nejznámějšími z nich jsou W trek a O trek. W trek vede kolem nejdůležitějších míst parku, včetně věží Torres, ledovce Grey a údolí Valle del Francés, a trvá přibližně 4–5 dní. O trek je delší, trvá kolem 7–10 dní a zcela obkrouží pohoří Cordillera del Paine.

Pro méně náročné turisty jsou zde i kratší vyhlídkové stezky a možnost lodních výletů, například plavby po jezeře Grey k ledovcovým stěnám. Turisté si také mohou pronajmout kajaky, projet se na koních nebo podniknout jednodenní výlety k hlavním atrakcím.

Klima a kdy park navštívit

Podnebí v Patagonii, včetně Torres del Paine, je známé svou proměnlivostí. Silné větry, deště a sluneční svit se mohou střídat během jednoho dne. Nejlepší doba k návštěvě parku je od října do dubna, během chilského léta, kdy jsou teploty mírnější a dny delší. V zimních měsících (červen až září) je park méně navštěvován, ale některé turistické trasy mohou být kvůli sněhu nepřístupné.

Ochrana a ekoturistika

Torres del Paine je chráněná oblast, která byla v roce 1978 zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO. Park se zaměřuje na ochranu přírodních zdrojů, včetně biodiverzity a geologických útvarů. Návštěvníci jsou vybízeni k respektování přírodního prostředí a dodržování přísných pravidel, která zahrnují zákaz rozdělávání ohně mimo vyhrazená místa a dodržování značených stezek, aby se zabránilo narušení ekosystému.